Léto už se pomalu blížilo ke svému konci a my jsme zjistili, že jsme si ještě ani neužili pár dní volna a nicnedělání. Rozhodli jsme se proto zabalit saky paky a vyrazit na prodloužený víkend do Beskyd. Zamluvili jsme si ubytování se psem a vyrazili.
Říkali jsme si, že už je čas udělat nějaký trošku delší výlet s naším už krapet odrostlým štěnětem. Cestu do Beskyd Bongoušek zvládl s přehledem. Větší část cesty prospal a nebo koukal po okolí. První zastávku jsme si udělali ve Štramberku. Koupili si ty nejlepší štramberské uši a rozhodli se vylézt na Štramberskou Trúbu. Nevěděli jsme, že na ni vede spousta schodů, takže místo, aby se Bongo pěkně prošel, se nesl až nahoru. Abychom ochránili jeho klouby před pozdějšími problémy, rozhodli jsme se ho vynést. Ten den bylo vážně horko a nevím, kdo byl na vrcholu víc zadýchaný, jestli pes nebo manžel.
Udělali jsme pár fotek, prohlídli si Trúbu a dali si výborný oběd a dál putovali k místu našeho dočasného pobytu. V Mostech u Jablunkova nás přivítali i s výmarským ohařem, kterému se náš Bongo příliš nelíbil a kdykoliv měl příležitost, tak po něm ošklivě vyjel. Naštěstí byl větší část našeho pobytu zavřený ve svém výběhu. Ubytování bych ale doporučila, bylo pěkné, čisté relativně klidné (na to, že bylo v Mostech u Jablunkova) a kousek od turistických cest.
Po krásné teplé noci, kterou jsme strávili spíš venku focením noční oblohy (na naše fotky noční oblohy se můžete podívat zde), jsme vyrazili na výlet. Přišel nám, že je krátký a tak by ho Bongoušek mohl v pohodě ujít. Navíc jsme naplánovali dlouhou přestávku ve stínu a chládku horské chaty Skalka. Jak už jsem psala, pro nás byl výlet krátký pro Bongouška zase moc dlouhý, takže jsme dělali hodně přestávek, aby si mohl odpočinout. Cestu si ten náš psí miláček ale rozhodně užíval - hlavně, když mohl pít z pramene a brodit se v potůčku.
A posledních pár metrů už jsme toho našeho kňučánka s bolavýma packama museli nést a to hlavně proto, abychom šli rychleji, protože začínala pořádná bouřka.
Naše beskydské putování jsme po cestě domů zakončili na Hostýně. Zvolili jsme nejkratší asi dvoukilometrovou trasu a vyšli až na samotný vrchol. Napili se hostýnské vody, prošli jsme si křížovou cestu a obhlídli Hostýn ze všech stran. Týden po naší návštěvě silná bouřka zničila křížovou cestu, jsem moc ráda, že jsme vše viděli ještě v celku.
Pěkné putování se psem všem :)
Žádné komentáře:
Okomentovat