Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak po přívalu velké euforie a obří radosti jsem začala přemýšlet, jak takovou velkou novinku sdělit manželovi. Než přišel z práce, zapálila jsem v bytě svíčky, nasypala do misečky buráky a vedle toho postavila sklenici s vínem (jeho oblíbeným). Myslela jsem si (celkem naivně), že mu to dojde, protože sklenička stála na stole jen jedna a nedávno jsme se bavili o tom, že bych možná těhotná být mohla. Přišel domů z práce. Rozhlídl se po pokoji a nic...
Říkám mu: "Něco jsem ti tu nachystala." Podívá se na skleničku, svíčku a buráky v misce a říká. "já ale nemůžu pít, musím ještě jet vyzvednout pro psa žrádlo a nakoupit." Na to mu lehkomyslně odpovídám, že opravdu nemusí a že žrádlo i nákup počkají. Pořád si trval na svým, že pít nemůže a že si k tomu stolu prostě nesedne...no a pak ze mě vyšla ta památná věta, na kterou nejsem zrovna moc pyšná, ale zapsala se do dějin naši rodinné historie.
Je zapsána v deníčku těsně za větou, kterou jsem pronesla, když mě žádal o ruku...v šoku a při velkých emocích hold nedokážu pořádně kontrolovat, co říkám a tak říkám, co mi slina na jazyk přinese :D Při žádosti o ruku, jsem místo běžného "Ano" odpověděla "To si děláš srandu?!" a rozplakala jsem se. Chudák si na to "Ano" musel nějakých pět minut počkat, protože mi nějak nedocházelo, že jsem mu neodpověděla, až když přede mnou pořád klečel a nechtěl vstát, tak mi to teprve došlo, že vlastně čeká na odpověď.
No a při oznámení těhotenství byla má reakce dost podobná. Byla jsem netrpělivá z jeho odmítavých odpovědí a nechápavosti, takže jsem pronesla tu slavnou větu: "Neštvi (skoro tak to slovo znělo, jen malinko ostřeji ;) ) mě a pij, musíme slavit!"
Nechápavost v jeho očích vystřídalo pochopení a jiskra radosti. Tak krásný pohled, když pochopil, co mu chci říct snad nikdy nezapomenu. Rozzářil se jako sluníčko! A konečně se napil a radostí se s námi točil celý svět a vyrazili jsme na krátký výlet k místu, kde jsme se brali a jen se smáli a smáli. Bylo to krásné odpoledne a tím začalo jedno nové dobrodružství našeho života :)
Žádné komentáře:
Okomentovat